Daniel | D´Gerisovi plány

Opuštěná chata poblíž Londýna

V křesle u hořícího krbu seděl postarší muž a díval se do ohně. Po chvíli uslyšel zaklepání na dveře a neochotně vstal.

Ve dveřích stále muž vyšší postavy s kápí přes hlavu: ,,Danieli, velice rád tě opět vidím, nečekal jsem, že mě navštívíš v takto pozdní čas´´ pověděl starší muž. D´Geris se uklonil a řekl: ,,Omlouvám se, že vás takhle pozdě ruším mistře, ale mám pár problémů a nevím, jak je řešit.´´ Starší muž vyzval D´Gerise do chaty a nabídl mu místo k sezení kousek od krbu. D´Geris si ohříval záda u krbu a díval se na staršího muže. ,,Nedáš si něco na posilnění mysli? Nějaký života budiš?´´ Usmál se starší muž, D´Gersi jen zavrtěl hlavou. ,, Tak copak tě trápí Danieli?´´ D´Geris se jen podíval muži do hnědých upřímných očí a odpověděl: ,,Víte mistře, mám určité plány a nevím jak je mám zrealizovat´´ starší muž jen poslouchal a přemýšlel ,,stále nevím, jak mám proniknout do Bradavic, Brumbál už je ve škole častěji a dostat se tam přes zapovězený les je celkem riskantní bez použití magie...´´ Můž se na něj podíval ,,Stále neví, že jsi v Anglii?´´ D´Geris zavrtěl hlavou ,,V tom případě se musíš ještě déle schovávat a co vlastně potřebuješ v Bradavicích? Hm možná už vím, určitě ti zase jde o to proplížit se na ono tajné místo o kterém mi nechceš říct co?´´ D´Geris jen přikývl ,,No s tímhle ti nepomůžu Danieli, mě se nechce páchat něco zlého před Brumbálovým zrakem, přeci jen je to mocný kouzelník´´ ,,ale mistře,vy by jste dokázal...´´ ,,ač se ti třeba zdám silný, tak věř, že Brumbál je mnohem silnější a také předvídavý, takže si netroufnu něco udělat abych tě kryl Danieli. Brumbálova přátelství si cením a nechtěl bych ho ztratit.´´ D´Geris se podíval na staršího muže a pověděl: ,,Myslel jsem, že jste mistr ve svém oboru, ale jak vidím, tak se asi bojíte...´´ starší muž se na něj podíval a sevřel opěradlo u křesla: ,,Nesnaž se mě vyprovokovat, jelikož mi nedělá problém ti ublížit´´ D´Geris se jen pousmál: ,,Tak to zkus Johne, ukaž jak jsi silný kouzelník´´ John se na něj podíval: ,,Vždyť nemůžeš kouzlit a ani nevidím, že by jsi měl hůlku Danieli, pochybuji, že máš proti mě nějakou šanci´´ D´Geris se zlověstně zasmál ,,Tak to pojď zkust starochu,ukaž jak jsi dobrý kouzelník´´ John beskurychle vytáhl hůlku a namířil ji na D´Gerise ,,Tak copak uděláš teď Danieli? Budeš mě prosit nebo snad utečeě?´´ D´Geris se podíval na jeho hůlku a odfkrl si ,,Jsiblázen Johne...´´ v tu chvíli vytáhl z rukávu dýku, rozeběhl se proti Johnovi a vrazil mu ji do hrdla. John, celý překvapený z takovéhoto činu jen chrchlal a nemohl nic dělat. Hůlka mu bezmocně vypadla z ruky a D´Geris jen řekl: ,,Já ti to říkal Johne, ale ty jsi si myslel, že jsem se za těch 5 let od tebe nic nenaučil? Moc se pleteš a jak koukám tak už se asi víckrát nespleteš.´´ Vytáhl Johnovi dýku z krku a vzal mu hůlku se slovy, že se bude hodit. Naposledy se rozhlédl po místnosti a pohledem sklouzl k stále krvácejícímu Johnovi na zemi. ,,Odpočívej v pokoji Johne, ty jsi umřel rychle, ale ještě celkem humálně, asi si o mě moc věcí nečetl... tvoje chyba, třeba by jsi ještě žil´´ s těmito slovy se otočil, přitáhl si kapuci více do obličeje a šel do větrného počasí venku.

Deštivé počasí se táhlo celý týden a dopadlo i na sídlo jednoho kouzelnického rodu.

Na zemi seděl menší chlapec se ztrápeným obličejem a četl si zrovna jednu tlustou knížku. lobouk na hlavě měl ošoupaný a bylo na něm vydět, že je to klobouk starý a používaný. Chlapec si zaujatě četl knížku a ani si nevšiml, že oheň v krbu kousek od něj zaplál. Z ohně se vynořila hlava a rozhlížela se kolem. Všimla si chlapce a zmizela. Po chvilce z krbu vystoupil vyšší muž s kapucí přes hlavu a podíval se na malého kluka, tiše došel až za něj a pronesl: ,,Ahoj Alamare, máme toho ještě hodně dohánět...´´ malý kluk se otočil a se zděšením se podíval do mužových rysů v obličeji. ,,T..to n..ne ....´´ a se strachem v očích pozoroval D´Gerise, jak vytáhl hůlku....