Daniel | Daniel-ŽvB

Sklep

D´Geris se zmateně rozhlížel a hledal zdroj toho kouzla. Logan se také rozhlížel a všiml si nějakých zahalených postav. Postavy se rozestoupili vedle D´Gerise a sundali si kápě. Bystrozorové se zmateně rozhlíželi a koukali na 4 D´Gerise stojící vedle sebe. Pravý D´Geris se podíval nalevo od sebe a přimhouřil oči. ,,Co to má znamenat?´´ zeptal se výhružně McArthur. Jeden z D´Gerisů vystoupil z řady: ,,no řekněme, že jsme tu, aby jsme vám zabránili vzít Daniela pryč´´ řekl rázně. Pravý D´Geris uvažoval doufám, že to nejsou oni, všechno by to bylo v háji. Najednou se D´Geris vepředu začal proměňovat, padl na kolena a držel se za tvář. Vstal a oklepal se, byl to Lincoln Forrent. Ostatní se také proměnili, napravo od D´Gerise stála Nicol Themiallová a kousek vedle stál další muž, kterého D´Geris neznal. Logan se rozhlédl po svých druzích ,,vypadá to Danieli, že jsem se v tobě zklamal a to znovu, myslím, že patříš do Azkabanu...´´ Nicol se zasmála: ,,Ale ale snad se nebojíš Logane, když tu má Daniel posili...´´ pokračovala, ale D´Geris nevnímal, díval se okolo sebe a zkoumal situaci. Říkal si, že kdyby to dokázal proběhnout, tak by mohl vyběhnout dveřmi a přemístit se, ale byl tu problém, byla tu Bagwelova skupina, což znamenalo potíže a on je nechtěl. Podíval se na nového muže v Bagwelově skupině, zrovna vytahoval potají hůlku mezitím co Nicol pokračovla v rozhovoru. Viděl jak míří na Logana: ,, Avada Keda...´´ vykřikl ,, Logane k zemi!´´ Nicol i Lincoln se podívali na D´Gerise, který varoval Logana. Ten se zrovna zvedal ze země a díval se na D´Gerise. Lincoln promluvil k D´Gerisovi: ,,zbláznil jsi se? Mohl být o jeden problém míň´´ D´Geris se podíval chladně na Lincolna ,,ne, mohlo být o problém víc. To jste si sakra neuvědomili co se může stát? Já mám tohohle dost. Už mě nebaví, že mě každý odsoudí za vše co jsem údajně udělal! Nechápu, proč si furt berete mou podobu? Nechtě mě bejt, tohohle jsem měl už dost! ´´ Křikl D´Geris ,,Když nejsi s námi, jsi proti nám´´ řekl Lincoln chladně ,,a to ty snad nechceš být, jsme tvá rodina.´´ D´Geris začal pomalu zuřit ,,nemluv o mé rodině, už žádnou nemám a proč? Protože mi zabili i to poslední co jsem měl!´´ křikl D´Geris a šel směrem k Loganovi. Všichni bystrozorové měli hůlky připravené a mířili střídavě na všechny výtržníky. D´Geris přišel k Loganovi ,,dělej co myslíš Logane, je to na tobě, ale nezapomeň, že ne vždy jsme byli na nože, byli jsme i přátelé a takhle to skončit nemusí´´ řekl skoro prosebně D´Geris. Logan se postavil před D´Gerise a zašeptal: ,,pomož nám proti těmhle a pustím tě, na znamení našeho starého přátelství...´´ D´Geris se ohlédl na tři smrtijedy, kteří vypadali vražedně. ,,Není to med Logane, jsou to dobří kouzelníci, znám je a já sám toho proti nim moc nezmůžu, zrušte to kouzlo proti přemisťování a bude to nejjednoduší. ´´ Logan přikývl. Udělal složitou křivku ve vzduchu a podíval se na D´Gerise ,,snad se sejdeme někdy, kdy nebudeme stát proti sobě Danieli, já na přátele nezapomínám.´´ D´Geris se na něj podíval a pak se všichni bystrozorové přemístili pryč. D´Geris tam zůstal sám se smrtijedy. Otočil se a viděl, že se na něj všichni dívají. Nicol vypadala zklamaně. D´Geris chtěl něco říci, ale Lincoln uchopil své dva společníky a zmizeli. D´Geris zůstal stát sám ve sklepě a uvědomil si, že je volný, nikým nevázaný. Podíval se na mrtvolu na háku a sevřel ruku v pěst. Otočil se ke schodům a pomalu odešel pryč ze sklepa.

Londýn

Bylo pozdě večer a D´Geris šel opět Londýnem. Tentokrát se zastavil u jednoho mudlovského baru. Nevěděl, jestli má jít dovnitř, neměl peníze. Kousek od něj se na zemi válel opilí mudla. D´Geris si povzdechl a šel dál. Dostal se do uzší uličky kde byli starší baráky. Rozhodl se, že si zkusí něco, co již dlouho nezkoušel. D´Geris byl velice hbitý a byl hoděn zručný. Rozhodl se tedy, že vyleze na barák a prohlédne si Londýn trochu jinak. Rozeběhl se, vyskočil an popelnici, z té se odrazil a chytl se vyčnívajícího trámku na baráku. Byl trochu zesláblí, jelikož se už dlouho takhle nepohyboval. Trochu se rozkmital a vyšplhl na tenhle trámek. Pak tu ale byl problém,zeď byla dál hladká, tak se otočil a tam byla zeď baráku poničená, což mu vyhovovalo. Odrazil se tedy od trámku a chytl se zdi. Balancoval na malém kousku plošiny, ale držel se. Začal hbitě šplhat nahoru po nerovnostech zdi. Po chviličce vylezl na střechu a rozhlédl se. Byla jasná noc a on viděl daleko. Lehl si tedy na střechu a díval se na nebe. entrvalo dlouho a na střeše usnul.

Bylo pozdní odpoledne a u rodiného baráčku na odlehlém místě nedaleko od Londýna seděl malý chlapec a naproti němu malá dívka. Malý D´Geris seděl na zemi a četl si knihu, naproti seděla jeho sestřička hrála si s koťátkem. Najednou byla slyšet rána a oba sourozenci se otočili. Viděli, jak nějaké dvě osoby vběhli do dveří jejich baráku. Oba vstali a Daniel, jelikož byl větší se šel podívat k oknu. Viděl, jak uvnitř ti dva zlodějové něco hledají. Najednou ze dveří vyšel Gerog D´Geris, Danielův otec, všiml si zlodějů a sáhl po hůlce, ale oni byli rychlejší. Jeden z nich se proti Georgovi rozeběhl a vrazil mu dýku do hrudi. Georg jen bezmocně zalapal po dechu a spadl na zem. Najednou se otevřeli další dveře a v nich stála D´Gerisova matka, druhý zloděj si ji všiml a rozeběhl se a D´Gerisova matka utekla do pokeje, nestihla včas zavřít a zloděj vlítl dovnitř a zavřel dveře. Byl slyšet jen křik a Daniel, který vše pozoroval skrz okno uchopil sestřičku a pevně ji objal: ,,Neboj, vše bude v pořádku, dostaneme se odtud a já se o tebe postarám.´´ Chvíli se díval na sestřičku a najednou křik ustal. Daniel se podíval do okna a okamžitě spadl na zem. Z okna se díval jeden ze zlodějů a všiml si ho. Daniel jen křikl: ,,utíkej sestřičko!´´ a utíkal za ní. Najednou spadl k zemi, otočil se a viděl jak ho jeden zloděj drží za nohy a druhý jak táhne jeho sestřičku ,,nic jí nedělejte...´´ Zloděj co držel Danielovu sestřičku se uchechtl a chytl ji pořádně ,,neboj, nic se jí nestane´´ zasmál se. Najednou se jasně zeleně zazářilo a zloděj, co držel D´Gerisou sestru padl an zem mrtví. Druhý se otočil a najednou se znovu zeleně zablýsklo a zloděj padl k zemi mrtví. Daniel viděl, jak u dveří stojí jeho matka a míří hůlkou k zemi. Měla rozedrané oblečení a vypadala jako smyslůzbavená. Podívala se na obě děti. Daniel běžel a objal sestřičku. Oba se podívali na místo kde stála jejich matka, ale nebyla tam. Neěřícně se na sebe podívali. Daniel vzal dýku tomu zloději, který zabil jeho otce. Díval se na nic a pak si ji schoval do rukávu. Oba se pak vydali do baráku a sbalili si vše potřebné. Daniel šel do pokoje a viděl tam ležet jeho mrtvou matku a zarazil se. Vždyť přeci zabila ty zloděje, ale jak to, že tu ležela mrtvá? Podíval se na zem a kousek od ní ležela hůlka. Vzal ji tedy a podíval se na ní. Hůlka byla docela v dobrém stavu a vypadala docela nepoškozená. Vzal ji raději sebou. Pak šel do druhého pokoje a tam ležel jeho mrtví otec. Daniel zavřel oči a sebral i jeho hůlku z kapsy. Pak se otočil a vyšel před barák, kde na něj čekala sestra. Oba se pak vydali po cestě směrem do Londýna.

Najednou sen přecvakl a Daniel stál ve Velké síni v Bradavicích a byl u moudrého klobouku. Jeho sestru už zařadili, šla do Mrzimoru, čekal že tam půje také, ale klobouk ho přiděli do havraspáru.

Sen znovu přecvakl a on stál v chodbě v sedmém patře a okolo něj stály tři studenti ze Zmijozelu. Stál před nimi s chladnou přezíravostí si s nimi povídal. Jednomu zmijozelskému se to nelíbilo a vytáhl hůlku, Daniel byl však rychlejší a už mu držel hůlku u krku.

Sen znovu přecvakl a tentokrát stál Daniel ve Vstupní síni a držel kufr a společně se sestřičkou jako plnoletí odcházeli z Bradavic.

Sen se znovu změnil a tentokrát klečel Daniel před Voldemortem a díval se do země. Voldemort zrovna promlouval s D´Gerisem, když v tom přitáhl nějaký smrtijed pohlednou dívku a předhodil ji před Voldemorta. D´Geris se podíval na sestřičku a řekl: ,,Nechte ji a já splním tu zkoušku oddanosti.´´ Voldemort se podíval na D´Gerise a řekl smrtijedům, aby ji pustili.

Sen se změnil a D´Geris, už ve své obviklé podobě, s bílou kapucí přes hlavu a s dýkou v ruce. Za zády mu hořela stodola a on byl celý od krve. Věděl, že toto se brzy zjistí. Podíval se na své zkrvavené ruce a na dýku, která mu vyčuhovala z levého rukávu. Na levé ruce mu už chyběl prsteníček, ale neměl na paži vypálené znamení zla a to mu dělalo dobře. Podíval se do dáli a tam viděl nějaké muže. Najednou od nich přiletělo kouzlo směrem k němu a jemu bylo jasné, že to jsou bystrozorové. Přemístil se pryč a stodolu a celý statek nechal za sebou.

Byl večer a on seděl u krbu. Najednou se probudil a viděl před sebou muže, kterého neviděl už pěkně dlouho. Hádali se a nakonec po něm D´Geris skočil a zabodl mu dýku do krku.

Sen přecvakl a naproti D´Gerisovi běžela jeho sestra, najednou se zeleně zablesklo a ona před něj dopadla....

D´Geris sebou cukl, stále ležel na střeše a už azčínalo svítat. Byl spocený a těžce dýchal. Rozhlédl se a hlava mu spadla na střechu. Už to začíná pomyslel si nikdo mi neuvěří. Ještě, že se našla jedna dobrá duše a v kapse nahmatal dopis.