Sklep

D´Geris se zmateně rozhlížel a hledal zdroj toho kouzla. Logan se také rozhlížel a všiml si nějakých zahalených postav. Postavy se rozestoupili vedle D´Gerise a sundali si kápě. Bystrozorové se zmateně rozhlíželi a koukali na 4 D´Gerise stojící vedle sebe. Pravý D´Geris se podíval nalevo od sebe a přimhouřil oči. ,,Co to má znamenat?´´ zeptal se výhružně McArthur. Jeden z D´Gerisů vystoupil z řady: ,,no řekněme, že jsme tu, aby jsme vám zabránili vzít Daniela pryč´´ řekl rázně. Pravý D´Geris uvažoval doufám, že to nejsou oni, všechno by to bylo v háji. Najednou se D´Geris vepředu začal proměňovat, padl na kolena a držel se za tvář. Vstal a oklepal se, byl to Lincoln Forrent. Ostatní se také proměnili, napravo od D´Gerise stála Nicol Themiallová a kousek vedle stál další muž, kterého D´Geris neznal. Logan se rozhlédl po svých druzích ,,vypadá to Danieli, že jsem se v tobě zklamal a to znovu, myslím, že patříš do Azkabanu...´´ Nicol se zasmála: ,,Ale ale snad se nebojíš Logane, když tu má Daniel posili...´´ pokračovala, ale D´Geris nevnímal, díval se okolo sebe a zkoumal situaci. Říkal si, že kdyby to dokázal proběhnout, tak by mohl vyběhnout dveřmi a přemístit se, ale byl tu problém, byla tu Bagwelova skupina, což znamenalo potíže a on je nechtěl. Podíval se na nového muže v Bagwelově skupině, zrovna vytahoval potají hůlku mezitím co Nicol pokračovla v rozhovoru. Viděl jak míří na Logana: ,, Avada Keda...´´ vykřikl ,, Logane k zemi!´´ Nicol i Lincoln se podívali na D´Gerise, který varoval Logana. Ten se zrovna zvedal ze země a díval se na D´Gerise. Lincoln promluvil k D´Gerisovi: ,,zbláznil jsi se? Mohl být o jeden problém míň´´ D´Geris se podíval chladně na Lincolna ,,ne, mohlo být o problém víc. To jste si sakra neuvědomili co se může stát? Já mám tohohle dost. Už mě nebaví, že mě každý odsoudí za vše co jsem údajně udělal! Nechápu, proč si furt berete mou podobu? Nechtě mě bejt, tohohle jsem měl už dost! ´´ Křikl D´Geris ,,Když nejsi s námi, jsi proti nám´´ řekl Lincoln chladně ,,a to ty snad nechceš být, jsme tvá rodina.´´ D´Geris začal pomalu zuřit ,,nemluv o mé rodině, už žádnou nemám a proč? Protože mi zabili i to poslední co jsem měl!´´ křikl D´Geris a šel směrem k Loganovi. Všichni bystrozorové měli hůlky připravené a mířili střídavě na všechny výtržníky. D´Geris přišel k Loganovi ,,dělej co myslíš Logane, je to na tobě, ale nezapomeň, že ne vždy jsme byli na nože, byli jsme i přátelé a takhle to skončit nemusí´´ řekl skoro prosebně D´Geris. Logan se postavil před D´Gerise a zašeptal: ,,pomož nám proti těmhle a pustím tě, na znamení našeho starého přátelství...´´ D´Geris se ohlédl na tři smrtijedy, kteří vypadali vražedně. ,,Není to med Logane, jsou to dobří kouzelníci, znám je a já sám toho proti nim moc nezmůžu, zrušte to kouzlo proti přemisťování a bude to nejjednoduší. ´´ Logan přikývl. Udělal složitou křivku ve vzduchu a podíval se na D´Gerise ,,snad se sejdeme někdy, kdy nebudeme stát proti sobě Danieli, já na přátele nezapomínám.´´ D´Geris se na něj podíval a pak se všichni bystrozorové přemístili pryč. D´Geris tam zůstal sám se smrtijedy. Otočil se a viděl, že se na něj všichni dívají. Nicol vypadala zklamaně. D´Geris chtěl něco říci, ale Lincoln uchopil své dva společníky a zmizeli. D´Geris zůstal stát sám ve sklepě a uvědomil si, že je volný, nikým nevázaný. Podíval se na mrtvolu na háku a sevřel ruku v pěst. Otočil se ke schodům a pomalu odešel pryč ze sklepa.

Chata nedaleko Londýna

Dveře chaty se otevřeli a dovnitř vešel D´Geris. Byl už večer a všude v chatě byla tma. Rozhlédl se a uviděl, že v křesle u krbu někdo sedí. Přišel tedy opatrně blíž a nakoukl. Nikdo tam nebyl, zatřepal hlavou: asi jsem se zbláznil řekl si D´Geris a posadil se do křesla. Hlava mu spadla na stranu a on usnul.

D´Geris se rozhlédl. Byl to on, ve svém oblečení, ale proti nemu stála jeho sestra. Rozhlédl se a nevěděl co se děje. Šel tedy k sestře, ale ta nejednou zmizela a objevil se tam Voldemort. ,,Výborně jsi udělal Danieli, ta farma mě potěšila, náležíš k mím smrtijedům´´ řekl Voldemort a rozplynul se. Najednou se tam objevil McArthur, který na D´Gerise mířil hůlkou ,,a mám tě ty zloduchu, půjdeš do Azkabanu´´ řekl a zmizel. D´Geris byl zmatený a nevěděl co se děje. Najednou ho za rameno uchopil mozkomor a chtěl ho zabít. Objevil se však muž, John Tyller a mozkomora odehnal patronovým zaklínadlem. Najednou zmizel a objevil se v chatě, proti němu stál John a mluvili spolu. D´Geris si vzpoměl co se mělo pak stát.... sen se rozplynul a on se díval do očí McArthurovi. ,,Ale ale, není to náš milí D´Geris, dlouho jsem tě hledal a teď tě mám´´ řekl vítězoslavně McArthur. D´Geris se zmateně rozhlédl a viděl kolem stát ještě dalších 5 bystrozorů. Chtěl se přemístit, ale Mc Arthur jako by to věděl ,,nesnaž se přemisťovat, je to tu zabezpečené proti přemisťování´´ uchechtl se Mc Arthur ,,tak copak uděláš D´Gerisi? Nás je šest a ty jsi jeden, tak půjdeš dobrovolně nebo ne?´´ D´Geris se rozhlédl, stálo tam šest bystrozorů s vytaženýma hůlkama a mířili na něj. ,,No řekněme, že mám pěknou smůlu, ale na druhou stranu, tu už nějaký čas bydlím a po včerejšku mi bylo jasné, že se tu objevíte, takže ...´´ uchechtl se D´Geris ,,ti stejně zase uteču Logane a ty to nezměníš, už ve škole jsi na mě neměl a teď to rozhodně nebude jiné.´´ McArthur začínal brunátnět a vztekat se a D´Geris se docela dobře bavil ,,jen to ze sebe pusť Logane. Jo a kolik nabídli za mou hlavu? Respektivě za mě?´´ McArthur se na něj podíval ,,nedělám to za peníze´´ D´Geris se uchechtl ,,tak kolik?´´ Někdo za McArthurem řekl ,, 1500 galeonů a když něco uděláš tak to zase vzroste.´´ D´Geris se uchechtl a provokativně počítal ,,a kdybych zabil vás, tak kolik by pak byla odměna za mě?´´ McArthur už to nevydržel a seslal na D´Gerise omračovací kouzlo, D´Geris se jen zasmál a odvrátil ho. ,,Málem Logane, málem ...´´ párkárt se zablesklo a všude lítali kouzla a v místnosti byl obrovský oblak, jak jedna kletba trefila starý sloup a ten se zřítil i se stropem. McArthur si všiml, jak D´Geris zabíhá do sklepa. Řekl to ostatním a vběhli do sklepa, jako pěst do obličeje je praštil zápach smrti. McArthur se podíval do sklepa jako první a spadl, když uviděl mrtvého muže, který visel na háku a byl brutálním způsobem zabit. Vedle něj stál D´Geris, v levé ruce vytasená dýka v druhé hůlka. Díval se na McArthura a řekl ,,nechci tě zabít ani nikomu z bystrozorů. Nechci vám ublížit, ale pokud mne rozzuříte, tak za sebe neručím´´ a pokynul hlavou k utýranému muži ,,tenhle si smrt zasloužil, zabil mi sestru před očima a to bych neodpustil nikomu´´ řekl a sevřel v ruce pevně dýku. McArthur se na něj chvíli díval ,,vyhodí mě, jestli tě nepřivedu´´ řekl ,,tak jim neříkej, že jsi mě našel, byli jsme přátelé na škole, přeci se nepobijeme´´ odvětil D´Geris. McArthur se na něj podíval a sklonil hůlku. Najednou mu kolem ucha prolétl jasně bílý paprsek...

Londýn

Bylo pozdě večer a D´Geris šel opět Londýnem. Tentokrát se zastavil u jednoho mudlovského baru. Nevěděl, jestli má jít dovnitř, neměl peníze. Kousek od něj se na zemi válel opilí mudla. D´Geris si povzdechl a šel dál. Dostal se do uzší uličky kde byli starší baráky. Rozhodl se, že si zkusí něco, co již dlouho nezkoušel. D´Geris byl velice hbitý a byl hoděn zručný. Rozhodl se tedy, že vyleze na barák a prohlédne si Londýn trochu jinak. Rozeběhl se, vyskočil an popelnici, z té se odrazil a chytl se vyčnívajícího trámku na baráku. Byl trochu zesláblí, jelikož se už dlouho takhle nepohyboval. Trochu se rozkmital a vyšplhl na tenhle trámek. Pak tu ale byl problém,zeď byla dál hladká, tak se otočil a tam byla zeď baráku poničená, což mu vyhovovalo. Odrazil se tedy od trámku a chytl se zdi. Balancoval na malém kousku plošiny, ale držel se. Začal hbitě šplhat nahoru po nerovnostech zdi. Po chviličce vylezl na střechu a rozhlédl se. Byla jasná noc a on viděl daleko. Lehl si tedy na střechu a díval se na nebe. entrvalo dlouho a na střeše usnul.

Bylo pozdní odpoledne a u rodiného baráčku na odlehlém místě nedaleko od Londýna seděl malý chlapec a naproti němu malá dívka. Malý D´Geris seděl na zemi a četl si knihu, naproti seděla jeho sestřička hrála si s koťátkem. Najednou byla slyšet rána a oba sourozenci se otočili. Viděli, jak nějaké dvě osoby vběhli do dveří jejich baráku. Oba vstali a Daniel, jelikož byl větší se šel podívat k oknu. Viděl, jak uvnitř ti dva zlodějové něco hledají. Najednou ze dveří vyšel Gerog D´Geris, Danielův otec, všiml si zlodějů a sáhl po hůlce, ale oni byli rychlejší. Jeden z nich se proti Georgovi rozeběhl a vrazil mu dýku do hrudi. Georg jen bezmocně zalapal po dechu a spadl na zem. Najednou se otevřeli další dveře a v nich stála D´Gerisova matka, druhý zloděj si ji všiml a rozeběhl se a D´Gerisova matka utekla do pokeje, nestihla včas zavřít a zloděj vlítl dovnitř a zavřel dveře. Byl slyšet jen křik a Daniel, který vše pozoroval skrz okno uchopil sestřičku a pevně ji objal: ,,Neboj, vše bude v pořádku, dostaneme se odtud a já se o tebe postarám.´´ Chvíli se díval na sestřičku a najednou křik ustal. Daniel se podíval do okna a okamžitě spadl na zem. Z okna se díval jeden ze zlodějů a všiml si ho. Daniel jen křikl: ,,utíkej sestřičko!´´ a utíkal za ní. Najednou spadl k zemi, otočil se a viděl jak ho jeden zloděj drží za nohy a druhý jak táhne jeho sestřičku ,,nic jí nedělejte...´´ Zloděj co držel Danielovu sestřičku se uchechtl a chytl ji pořádně ,,neboj, nic se jí nestane´´ zasmál se. Najednou se jasně zeleně zazářilo a zloděj, co držel D´Gerisou sestru padl an zem mrtví. Druhý se otočil a najednou se znovu zeleně zablýsklo a zloděj padl k zemi mrtví. Daniel viděl, jak u dveří stojí jeho matka a míří hůlkou k zemi. Měla rozedrané oblečení a vypadala jako smyslůzbavená. Podívala se na obě děti. Daniel běžel a objal sestřičku. Oba se podívali na místo kde stála jejich matka, ale nebyla tam. Neěřícně se na sebe podívali. Daniel vzal dýku tomu zloději, který zabil jeho otce. Díval se na nic a pak si ji schoval do rukávu. Oba se pak vydali do baráku a sbalili si vše potřebné. Daniel šel do pokoje a viděl tam ležet jeho mrtvou matku a zarazil se. Vždyť přeci zabila ty zloděje, ale jak to, že tu ležela mrtvá? Podíval se na zem a kousek od ní ležela hůlka. Vzal ji tedy a podíval se na ní. Hůlka byla docela v dobrém stavu a vypadala docela nepoškozená. Vzal ji raději sebou. Pak šel do druhého pokoje a tam ležel jeho mrtví otec. Daniel zavřel oči a sebral i jeho hůlku z kapsy. Pak se otočil a vyšel před barák, kde na něj čekala sestra. Oba se pak vydali po cestě směrem do Londýna.

Najednou sen přecvakl a Daniel stál ve Velké síni v Bradavicích a byl u moudrého klobouku. Jeho sestru už zařadili, šla do Mrzimoru, čekal že tam půje také, ale klobouk ho přiděli do havraspáru.

Sen znovu přecvakl a on stál v chodbě v sedmém patře a okolo něj stály tři studenti ze Zmijozelu. Stál před nimi s chladnou přezíravostí si s nimi povídal. Jednomu zmijozelskému se to nelíbilo a vytáhl hůlku, Daniel byl však rychlejší a už mu držel hůlku u krku.

Sen znovu přecvakl a tentokrát stál Daniel ve Vstupní síni a držel kufr a společně se sestřičkou jako plnoletí odcházeli z Bradavic.

Sen se znovu změnil a tentokrát klečel Daniel před Voldemortem a díval se do země. Voldemort zrovna promlouval s D´Gerisem, když v tom přitáhl nějaký smrtijed pohlednou dívku a předhodil ji před Voldemorta. D´Geris se podíval na sestřičku a řekl: ,,Nechte ji a já splním tu zkoušku oddanosti.´´ Voldemort se podíval na D´Gerise a řekl smrtijedům, aby ji pustili.

Sen se změnil a D´Geris, už ve své obviklé podobě, s bílou kapucí přes hlavu a s dýkou v ruce. Za zády mu hořela stodola a on byl celý od krve. Věděl, že toto se brzy zjistí. Podíval se na své zkrvavené ruce a na dýku, která mu vyčuhovala z levého rukávu. Na levé ruce mu už chyběl prsteníček, ale neměl na paži vypálené znamení zla a to mu dělalo dobře. Podíval se do dáli a tam viděl nějaké muže. Najednou od nich přiletělo kouzlo směrem k němu a jemu bylo jasné, že to jsou bystrozorové. Přemístil se pryč a stodolu a celý statek nechal za sebou.

Byl večer a on seděl u krbu. Najednou se probudil a viděl před sebou muže, kterého neviděl už pěkně dlouho. Hádali se a nakonec po něm D´Geris skočil a zabodl mu dýku do krku.

Sen přecvakl a naproti D´Gerisovi běžela jeho sestra, najednou se zeleně zablesklo a ona před něj dopadla....

D´Geris sebou cukl, stále ležel na střeše a už azčínalo svítat. Byl spocený a těžce dýchal. Rozhlédl se a hlava mu spadla na střechu. Už to začíná pomyslel si nikdo mi neuvěří. Ještě, že se našla jedna dobrá duše a v kapse nahmatal dopis.

Londýn

D´Geris šel pomalu po Londýně a přemýšlel, v noci klidně nespal, jelikož ho neustále provázela noční můra ohledně smrti jeho sestry a ohledně umučení onoho muže. Bylo to snad poprvé co ho něco takhle vyvedlo z míry. Umyslel si, že po celý rok nikoho nezabije, jen se bude bránit, když ho někdo napadne. Najednou stál před kotlem a uviděl u fontány dívku. Dobře ji znal, byla to ona kdo mu napsala ten dopis a očividně tam na něco čekala. Šel tedy za ní, ale než něco mohl udělat, tak se znenadání otočila a pozdravila ho. Chvilku si povídali a dívka pak musela odejít. D´Geris se vydal směrem dál, ale v parku si všiml, jak ho někdo pozoruje. Otočil se tedy k němu a chtěl vytasit dýku, ovšem zarazil se ... vzpoměl si na to, co si řekl. Udělal však asi chybu, vyběhl proti němu bystrozor. A je to v háji, pomyslel si D´Geris, už o mě vědí. D´Geris se rozeběhl směrem pryč od parku, ale bystrozor běžel za ním a nekouzlil, jelikož tu byly mudlové. D´Geris si všiml dobré budovy a rozhodl se pro něco, co již dlouho nezkoušel. Rozeběhl se tedy ještě rychleji a odrazil se od budovi směrem do výšky a uchytil se vyčnívajícího trámu. Přitáhl se a vylezl na něj. bystrozor byl překvapen a sahal po hůlce. D´Geris rychle šplhal po zdi ve které byli díry a on se tak mohl správně chytnou. Vylezl na střechu a konečně to byl on, konečně volný, odproštěný od vše starostí.

Díval se tak dolů na ty mudli a přemýšlel. Bystrozor to uz vzdal a on zůstal sám. Díval se na všechny ty mudly a přemýšlel. Vytáhl pergamen a začal psát: ,,Milá Samantho, ne, to zní blbě, Samantho, chtěl bych...´´ psal dopis dlouho a přitom seděl na vysunutém trámku a nikdo ho neviděl. Dopsal dopis a sruloval ho. Postavil se a rozhlédl. Nikde nikdo a už se začínalo smrákat. Sešplhal tedy o kousek níž a z bezpečné výšky seskočil na zem. Vyšel pomalu směrem do domu, který měl momentálně pronajatý. Tam si lehl na postel a díval se do stropu. ,,Proč já? Jistě, udělal jsem toho dost a asi to nevrátím´´ povzdechl si a stále se díval do stropu. Netrvalo dlouho a usnul.

Po neklidné noci se probudil a šel se opláchnout studenou vodou. Oblékl se do svého obviklého oblečení a chtěl jít ven, ale zarazil se v chodbě kde bylo zrcadlo. Vrátil se o krok zpět a podíval se do zrcadla. Tam však jen vidělzbytek toho co dříve bylo neviným chlapcem, teď už to nebyl ten kluk, už ne. Už to byl jen známí masový vrah a to se asi jen tak nezmění. Povzdechl si a vyšel ven do krásně čerstvého vzduchu. Zavřel za sebou dveře a jako by se cítil opět zavřený v nějaké nelidské skořápce.

Sklep (varování,možná to bude trochu brutální)

D´Geris se díval na muže, který měl svázané ruce za které visel na háku asi stopu nad zemí: ,,Doufám, že jsi už vzhůru´´ řekl D´Geris ,,doufám, že si své poslední vydechnutí užiješ, ale máš ještě čas, který nestrávíš moc příjemně´´ pln zlosti se odvrátil a díval se co má poblíž. Byla tam stará lopata, rezavý krumpáč a celkem nový rýč. Otočil se zpátky k muži a řekl: ,,Tak copak si vybereš? Krumpáč, rýč nebo lopatu?´´ Muž se jen viděšeně díval neschopen slova. D´Geris vyšel ze sklepa do kuchyně a vrátil se s 5 noži různé délky a různým typem ostří. ,,Tak a teď ti vysvětlím princip pitvání, asi jsi si měl rozmyslet dřív co uděláš. To že jsi mi zabil sestru byl vrchol, ty zrady bych přežil, ale tohle ne. A proto dnes zemřeš, nejhorším způsobem jaký jde´´ dořekl D´Geris a vzal menší nožík se zubatým ostřím ,,tohle ti způsobí velikou bolest´´ a s fanatickým zábleskem v očích se pustil do díla. trvalo to předlouhé minuty a dokonce víc než hodinu, tak dlouho ho D´Geris mučil tímto nožem a po tom co skončil chyběli muži všelijaké části těla a odporně krvácel. D´Geris proudy krve však zastavoval pomocí magie a držel tak muže při životě. Na zemi pod mužem leželi uši, nos a nějaké prsty. Můž měl ošklivě pořezaný hrudník a koukali mu i nějaká žebra a prosil o milost a o rychlou smrt, D´Geris byl ale neoblomný a stále zuřil za smrt své sestry. ,,Tohle je začátek, opravdu jen začátek, bude hůř zbabělče´´ řekl D´Geris a vzal si malý nožík s velice ostrým ostřím ,,víš co s tímhle udělám?´´ pronesl D´Geris, muž pouze zaskučel a D´Geris se znovu zeptal ,,tak víš co s tímhle nožíkem udělám?´´ muž se jen podíval a začal brečet. D´Geris se tvářil kameně a řekl: ,,zaručím aby jsi už nemrkal...´´ a přistoupil k muži. Uchopil mu jedno oční víčko a cítil, jak se muž snaží to víčko zavřít, ale bohužel. D´Geris vzal nožík a pomalu víčko odřezával. Po odříznutí ho nechal spadnout na zem a stále pln zloby se díval na muže. Bez očního víčka ho jeho oko stále sledovalo. ,,Škoda, že už nemáš to druhé, líp by jsi viděl´´ uchechtl se zlostně D´Geris ,,a co s tebou teď hm?´´ podíval se na stůl kam si odložil všechny nástroje. Bylo tam vše možné od nožů až po lopaty. Podíval se také na svou levou ruku kde měl schovanou dýku. Sklopil hlavu a přemýšlel: vím sestřičko, že by se ti tohle nelíbilo, ale to, že mi tě vzal mu neodpustím ,muž vzadu brečel a bylo slyšet jak na zem padá krev, musím to udělat sestřičko, nemám na výběr. Pln zuřivosti zatnul zuby a rychle škubnul levou rukou tak, že mu vyjela dýka a on se rychle ohnal tak, že trefil muže do břicha. Dýka byla v břiše skoro celá a D´Geris se díval muži do očí: ,,zradil jsi mě, zabil mou sestřičku a snažil se zabít i mě, ale tady končíš, dnes zemřeš a zemřeš odporně pomalu, tak pomalu, že budeš dlouho škemrat o milost´´ D´Geris škubal dýkou nahoru a měnil i směry, aby tak muži způsobil hodně bolestí. Muž jen skučel při každém pohybu dýky a stále se mu linuli slzy z očí. D´Geris se na něj stále nenávistivě díval a pak silně táhnul rukou zpět a vindal zkrvavenou dýku. Netrvalo dlouho a muži z těla vypadli vnitřnosti: ,,hmm máš chatrnější schránku než jsem myslel...´´ muž pomalu bolestivě umíral a hlava mu klesala ,,nemuselo to takhle skončit, ale nedal jsi mi na výběr...´´ pronesl D´Geris nepřístupně a odešel pomalu po schodech nahoru a nechal tam muže vykrvácet.

Došel po schodech až ke krbu a tam se posadil. Oheň z krbu byl tak uklidňující a přitom tak zuřivý. ,,Musím se jít projít´´ řekl D´Geris a vstal od krbu a vyšel směrem ke Kotli.

Chata nedaleko Londýna

Byl pozdní večer a jediná osoba v chatě seděla u hořícího krbu. D´Geris tvrdě spal a kousek od sebe měl spousty knih a jeden srulovaný kousek pergamenu na kterém byla napsaná jedna zpráva. Dveře chaty se pomalu otevřeli a dovnitř vešel muž. Zamířil ke křeslu a při cestě vytáhl hůlku. Postavil se tak, aby viděl na D´Gerise a vykřikl omračovací zaklínadlo. D´Geris neschopen se bránit ztuhl. Muž se k němu postavil a řekl: ,,Mám tě Danieli a připravím tě o to nejcenější co jsi kdy měl.´´ Řekl a hodil na něj nějaké pohyblivé fotografie na kterých byl onen muž a nějaká dívka. Muž se držel s dívkou okolo pasu a oba se smáli na fotce. D´Geris se pomalu začal probouzet a uviděl muže jak na něj míří hůlkou. Vzal si fotky a okamžitě tu dívku poznal. D´Geris zatnul zuby a podíval se na muže. ,,Dotkneš se jí proti její vůli a zabiju tě, jestli jí něco uděláš tak klidně půjdu do Azkabanu za to, že jsem tě brutálně zabil nekouzelnickým způsobem a rozporcoval. Je mi jedno jak dlouho budu v Azkabanu, ale zabiju tě dokud budu dýchat.´´ Řekl D´Geris a nenávistivě se podíval na muže s hůlkou. Muž se jen uchechtl: ,,Tak rád ti dělám naschváli Daniel, vždy tak zuříš. No tak, jen upusť uzdu svého hněvu a zabij mě hned pokud jsi muž, no tak. Nebo chceš abych ji znásilnil a pak zabil jako tvou špinavou matku?´´ D´Geris sevřel pevně ruce v pěst. ,,Zmiz nebo tě zabiju...´´ řekl ´D´Geris, ale muž zůtal jen stát a smál se. ,,Ale ale, copak? Řekl jsem něco co jsem neměl?´´ smál se dál muž ,,tak pojď ukaž jak jsi dobrý kouzelník.´´ D´Geris vstal a nenávistivě se na muže podíval: ,,Byli jsme přátelé ale ty jsi mě zradil. Nikdy jsem ti neměl věřit, jsi skrz na skrz prolezlý zlem.´´ Muž se jen smál a dál provokoval D´Gerise: ,,No tak, snad náš neohrožený Daniel nemá strach? A jakpak by jsi reagoval, kdybych ti řekl, že jsem si s ní pěkně užil? Byla docela dobrá a hezky zaječela, když jsem jí zabil....´´ D´Geris se už neudržel a sevřel levou ruku a na místo, kde měl uříznutý prsteníček vyjela dýka. Muž, který se stále smál si toho nevšiml. D´Geris se rozeběhl, vyskočil a zabodl muži dýku do krku tak, aby ho nezabil, ale aby jen hodně krvácel. Muž ležel na zemi a těžce oddechoval a přitom se dusil vlastní krví. D´Geris který mu při pádu klečel na hrudníku jen slezl a klekl si vedle. ,,Jsi vážně blázen, když si myslíš, že tě nezabiju, idkyž asi tě nezabiju. Rozhodně ne teď a rozhoděnne takhle. Budeš rozhodně víc trpět o mnoho víc. ´´ A sledoval jak se muž na zemi dusí v krvi. Muž se ještě z posledních sil uchechtl a řekl: ,,Nikdy jsem tě neměl rád, jen jsem tě využíval...´´ a s prásknutím se přemístil. D´Geris povolil sevření levé ruky a dýka mu zajela zpět na zamaskované místo. Povzdechl si a uklidil tu krev na zemi. Po tom, co krev uklidil se opět posadil do křesla. Složil hlavu do dlaní a z očí se mu pomalu linuli slzy. Seděl tam dlouho a dlouho brečel než se odhodlal k tomu, že zvedne hlavu.

Bylo brzy ráno a D´Geris stál u okna a díval se na Londýn. ,,Tak osamělý a tak zlomený.´´ Podíval se na procházející mudlovský pár a otočil se od okna. Pak si všiml srulovaného pergamenu, který už několikrát přečetl, byl to dopis od jedné mladé dívky, která chodí do Bradavic. Nebyl si jistý tím, proč je k ní tak otevřený. Možná pro to, že ho jako jediná pochopila a neodsoudila. Proto jí možná měl tak v oblibě. Podíval se na skvrnu po krvi a připoměla mu večer. Sklopil hlavu a šel se podívat na půdu, kde dlouho nebyl a něco odtamtud potřeboval. Vyšel schody a tam uviděl zase toho muže, tentokrát nebyl sám. D´Geris přimhouřil oči a řekl: ,,Co zase chceš?´´ Muž se uchechtl a zpoza vyšla dívka z fotografie. D´Geris na ní koukal a nevěděl co se děje. Muž se zasmál a řekl: ,,Má na výběr, buď půjde k tobě a já ji zabiju a nebo zůstane u ěm a bude žít.´´ D´Geris začínal chytat záchvat zuřivosti, ale klidným hlasem promluvil: ,,Víš přeci, že já tě vždy ochráním.....sestřičko.´´ Dívka se na něj podívala a pak se podívala na muže. Muž se smál a jeho společníci také. Dívka toho využila a běžela k D´Gerisovi: ,,Bráško.....´´ najednou se zeleně zablesklo a ona padl k D´Gerisovy mrtvá. Za ní stál onen muž a pouze utrousil: ,,Měla na výběr, já ji varoval.´´ Mužovi společníci mlčeli a pomalu se začali děsit vyděšeně. D´Geris rychle klekl k mrtvému tělu své sestry a objal ji: ,,Zklamal jsem tě sestřičko, ale pomstím tě...´´ tiše říkal D´Geris ,, a to teď hned!´´ zařval D´Geris, položil tělo své mrtvé sestry a z levé ruky mu opět vyjel nůž. Rozeběhl se a skokem svalil k zemi jednoho ze společníků onoho muže. Napřáhl se a silnou ranou vrazil mu dýku do hlavy, ještě s ní otočil a bylo slyšet nechutné křupnutí. D´Geris pak vstal a ostatní společníci se rychle přemístili pryč. Muž zůstal stát a hůlku namířil na D´Gerise, D´Geris se rozeběhl proti muži a skočil, v tu samou chvíli muž křikl: ,,Avada Ke....´´ nestihl to doříct. Padl k zemi a hůlka mu po dopadu odlétla z ruky. D´Geris mu klečel na hrudi: ,,Teď pocítíš pravou bolest´´ řekl D´Geris a dýku mu držel kousek od oka ,,jen si ji dobře prohlídni,bude to to poslední co uvidíš.´´ D´Geris rychle bodl a oko mu vypíchl, muž křičel a svíjel se bolestí, ale D´Geris byl v afektu zuřivosti a nebylo mu muže ani trochu líto, ba naopak, cítil jak se mu vaří krev. ,,Tohle je začátek a budeš trpět o hodně víc´´ muž se zajíkal bolestí a řekl: ,,P..prosím zabij mě hned...´´ D´Geris se uchechtl ,, v žádném případě, za tohle budeš trpět a já tě nenechám jen tak umřít, vychutnám si tě.´´ D´Geris sáhl po hůlce a řekl Petrificus Totalus a kouzlem svázal muže. ,,Aspoň sebou nebudeš cukat, zatím tedy ne....´´ zasmál se potichu D´Geris.

Mudlovský barák kousek od Děravého Kotle

D´Geris s vytaženou dýkou čekal u dveří a poslouchal co se děje za dveřmi. Uvnitř slyšel jen jak se nějací dva lidé hádají,byli to muž se ženou podle hlasů. ,,Hádají se o hloupostech, ale co se dá od mudlů čekat´´ tiše si řekl D´Geris a vyčkával. Najednou se dveře otevřeli a D´Geris ucuknul stranou, aby nedostal ránu od prudce otevřených dveří. Kolem něj prošla mudlovská dívka a ani si ho nevšimla. D´Geris viděl, jak jde do kuchyně, tak šel opatrně za ní. Dívka si sedla k stolu a začala brečet. D´Geris se jen bezcitně díval a pronesl: ,,Ale ale děvčátko se snad nepohodlo s tatínkem?´´ zasmál se a otočil klíčkem v zámku. Dívka se lekla a rychle vstala. D´Geris se s fanatickým úsměvem díval na dívku. ,,Vpadáš nějak nezdravě, asi budeš potřebovat pochovat....´´ ďábelsky se usmál D´Geris. Dívka vyděšeně oběhla stůl, aby byla co nejdál od D´Gerise a z plna hrdla křičela, aby mohla přivolat pomoc. ,,Jen křič a křič, ať příjde víc a víc mudlů, aspoň se nebudu nudit´´ smál se D´Geris a uchopil pevně dýku. Dívka se podívala po kudle a rychle přeběhla do kuchyně a začala se přehrabovat v šuplíku s noži. D´Geris šel pomalu za ní a podíval se na její marné snažení ,,možná máš i štěstí, že jsi mudla, kdyby jsi byla čarodějka, tak by jsi před smrtí ještě hodně trpěla´´ olízl si rty D´Geris. Dívka vytáhla ze šuplíku dva nože a vyděšeně se dívala na D´Gerise neschopna slova. D´Geris jen přistoupil k ní, mimo dosah její paže a řekl ,,snad si nemyslíš, že mě přemůžeš, takové štěstí mít nebudeš a za tuhle troufalost budeš pikat´´. Díka se podívala k oknu a běžela k němu aby mohla utéct, ale D´Geris byl příliš rychlý na to, aby mu utekla. Chytl ji a stáhl k zemi. Přidržel ji na zemi tak, aby se nemohla hýbat ,,a copak uděláš teď děvče? Budeš se mě snažit zmlátit?´´ posměšně řekl D´Geris. Dívka se na něj vystrašeně dívala ,,vy mě ch..chcete z..znásilnit?´´ řekal rozklepaným hlasem dívka. D´Geris se pousmál ,,nebudu se špinit mudlou´´ řekl D´Geris ,,ale budu milosrdný a zabiju tě rychle, což se nedá říci o tom druhém mudlovi´´ usmál se D´Geris a táhlou rychlou ranou prořízl dívce hrdlo dřív, než mohla něco říci. D´Geris se postavil, aby ho krev nepošpinila a díval se, jak se dívka zmítá v křečích a krvácí. Najednou se cítil mnohem líp, bylo mu zase dobře, když viděl bezmocně krvácejícího mudlu jak se kroutí na zemi, zase se mu do žil dostal fanatismus. Uchopil pevně dýku a přešel ke dveřím kuchyně, otočil klíčkem v zámku a uviděl mudlu, zřejmě otce dé dívky, uchechtl se a řekl ,, omlouvám se, ale dcera nemá zrovna čas, ale měl jsem s ní hezkou debatu, škoda že jste se pohádali ve váš poslední den´´ smál se D´Geris. Mudla se jen díval a sevřel ruce v pěst a rozeběhl se proti D´Gerisovi. Svalil ho na zem a snažil se praštit D´Gerise do tváře, ale D´Gerise si jen kryl obličej a posměšně se smál ,,jen tak dál mudlo, jen tak dál, vypusť ze sebou svou zlost, no tak, zabij mě´´ smál se dál D´Geris. Mudla zařval a vrazil co největší silou D´Gerise do břicha. D´Geris se jen schoulil do klubíčka a mudla ve stoje na něj zařval ,,zabiju tě ty bastarde, zabil jsi mi dceru a já si nedám pokoj dokud tě nezabiju a nebo nezemřu sám....´´ D´Geris vstal a podíval se fanaticky na mudlu ,,bude mi potěšením ti splnit to druhé mudlo, zemřeš a to mnohem hůř než ta tvá špinavá dcera´´. Mudla se rozeběhl proti D´Gerisoci, ale ten rychle vytáhl dýku a rychle sekl do mudlovi paže, když kolem něj probíhal. mudla zavil bolestí a D´Geris cítil fanaticky horkou krev v jeho žilách. ,,Tak pojď mudlo, už cítíš tu bolest? Už cítíš ten strach ze smrti?´´ smál se D´Geris. Mudla zařval a rozeběhl se proti D´Gerisovi, ten však odhodil dýku a rychle uchopil mudlu a přehodil mudlu přes hlavu. Mudla těžce dopadl na skříň poblíž dveří a prudce oddychoval. D ´Geris si sebral dýku a řekl ,,rozřežu tě zaživa špinavej mudlo...´´ a začal odřezávat mudlovi nohu. Mudla křičel a naříkal, ale D´Geris ho nevnímal, dával si záležet na tom, aby mudla co nejvíce trpěl. Takhle pokračoval až uřízl všechny končetiny. Nakonec zbila jen hlava, ale mudla upadl do komatu a pomalu, ale jistě už byl skoro mrtví. D´Geris si toto nemohl nechat ujít, vytáhl hůlku a probudil mudlu z komatu ,,a teď drahý příteli se podívej co po tobě zbylo a co ti ještě zbývá, doufám, že jsi si to užil tak jako já a doufám, že jsi nesmírně trpěl´´ a pomalu prořízl mudlovi hrdlo. Mudla byl mrtví a úplně zohavený.

D´Geris si otřel ruce do ručníku a díval se na svou práci. Rozřezaného mudlu dal do ložnice, ale hlavu si nechal. Dívku také rozřezal a její končetiny poskládal do tvaru X a jen torso s hlavou nechal oddělené, ale tak, jak byli původně. Tuto ohavnost nechal na stole a už se jen díval na spousty krve. ,,Nebudu to po nich uklízet, neměli tolik krvácet´´ uchechtl se D´Geris a vyšel ze dveří. Procházel jako by nic a otíral si kudlu, byl už skoro u parku, když zaslechl dívčí hlas. Zarazil se, jelikož si myslel, že ho nějaká čarodějka poznala. Otočil se a tam stála přibližně 15-ti nebo 16- letá dívka ve zdobené róbě. D´Gerisovi se zablesklo v očích. Dívka se však lekla a utekla pryč. D´Geris jen pokrčil rameny a šel dál pomalu kolem radnice a v tu chvíli uslyšel zase ten hlas, zase ten dívčí hlas, který ho vyzval aby se zastavil. Otočil se a tam opět stála ta dívka. Díval se, jak mu něco říká, ale to nevnímal, přemýšlel, jak by asi vypadala bez té róby. V tu chvíli vytáhla dívka hůlku a vykřikla omračovací formuli a namířila na něj. D´Geris uskočil a vytáhl svou hůlku, pomyslel si, že má ta dívka kuráž a to se mi hrozně líbilo. Chvilku spolu bojovali, ale D´Geris nakonec vyhrál a dívku zmrazil na odlehlejším místě. Tam si ji prohlížel a řekl ,,to nebylo moc chytré skřížit cestu mé magii.... jak by jsi asi vypadala bez té róby?´´ řekl a kouzlem si přivolal její róbu, uviděl dívku téměř nahou,až na boty, spodní prádlo a tričko. Prohlížel si ji a v hlavě se mu sváděl boj... zmocnit se ji nebo ne. Dívka, ale procitla chtěla utéct, D´Geris však bleskově zareagoval a znovu ji zmrazil. Vypadá pěkně, ale to tričko je tam zybtečné řekl si D´Geris a chtěl jí tričko kouzlem vzít, ale dívka opět ožila, vzala si róbu a rychle utíkala. To D´Gerise rozvášnilo a běžel za ní ,,mě neutečeš děvčátko´´ smál se D´Geris. Dívka doběhla až k Děravému Kotli, ale tam ji chytl. Byl tam i nějaký kluk a ten rychle běžel přivolat pomoc z Kotle, D´Geris rychle zareagoval, strhl dívce kouzlem róbu a utekl.

D´Geris běžel rychle a utekl až mimo Londý, přemístil se do staré chaty, kde nedávno zabil Johna a prohlédl si tu róbu. Byla krásná a ještě byla cítit po její majitelce. To D´Gerise potěšilo ,,příště asi nebudu přemýšlet a roznou se jí zmocním´´ uchechtl se a posadil se do křesla u krbu a díval se do ohně.

Opuštěná chata poblíž Londýna

V křesle u hořícího krbu seděl postarší muž a díval se do ohně. Po chvíli uslyšel zaklepání na dveře a neochotně vstal.

Ve dveřích stále muž vyšší postavy s kápí přes hlavu: ,,Danieli, velice rád tě opět vidím, nečekal jsem, že mě navštívíš v takto pozdní čas´´ pověděl starší muž. D´Geris se uklonil a řekl: ,,Omlouvám se, že vás takhle pozdě ruším mistře, ale mám pár problémů a nevím, jak je řešit.´´ Starší muž vyzval D´Gerise do chaty a nabídl mu místo k sezení kousek od krbu. D´Geris si ohříval záda u krbu a díval se na staršího muže. ,,Nedáš si něco na posilnění mysli? Nějaký života budiš?´´ Usmál se starší muž, D´Gersi jen zavrtěl hlavou. ,, Tak copak tě trápí Danieli?´´ D´Geris se jen podíval muži do hnědých upřímných očí a odpověděl: ,,Víte mistře, mám určité plány a nevím jak je mám zrealizovat´´ starší muž jen poslouchal a přemýšlel ,,stále nevím, jak mám proniknout do Bradavic, Brumbál už je ve škole častěji a dostat se tam přes zapovězený les je celkem riskantní bez použití magie...´´ Můž se na něj podíval ,,Stále neví, že jsi v Anglii?´´ D´Geris zavrtěl hlavou ,,V tom případě se musíš ještě déle schovávat a co vlastně potřebuješ v Bradavicích? Hm možná už vím, určitě ti zase jde o to proplížit se na ono tajné místo o kterém mi nechceš říct co?´´ D´Geris jen přikývl ,,No s tímhle ti nepomůžu Danieli, mě se nechce páchat něco zlého před Brumbálovým zrakem, přeci jen je to mocný kouzelník´´ ,,ale mistře,vy by jste dokázal...´´ ,,ač se ti třeba zdám silný, tak věř, že Brumbál je mnohem silnější a také předvídavý, takže si netroufnu něco udělat abych tě kryl Danieli. Brumbálova přátelství si cením a nechtěl bych ho ztratit.´´ D´Geris se podíval na staršího muže a pověděl: ,,Myslel jsem, že jste mistr ve svém oboru, ale jak vidím, tak se asi bojíte...´´ starší muž se na něj podíval a sevřel opěradlo u křesla: ,,Nesnaž se mě vyprovokovat, jelikož mi nedělá problém ti ublížit´´ D´Geris se jen pousmál: ,,Tak to zkus Johne, ukaž jak jsi silný kouzelník´´ John se na něj podíval: ,,Vždyť nemůžeš kouzlit a ani nevidím, že by jsi měl hůlku Danieli, pochybuji, že máš proti mě nějakou šanci´´ D´Geris se zlověstně zasmál ,,Tak to pojď zkust starochu,ukaž jak jsi dobrý kouzelník´´ John beskurychle vytáhl hůlku a namířil ji na D´Gerise ,,Tak copak uděláš teď Danieli? Budeš mě prosit nebo snad utečeě?´´ D´Geris se podíval na jeho hůlku a odfkrl si ,,Jsiblázen Johne...´´ v tu chvíli vytáhl z rukávu dýku, rozeběhl se proti Johnovi a vrazil mu ji do hrdla. John, celý překvapený z takovéhoto činu jen chrchlal a nemohl nic dělat. Hůlka mu bezmocně vypadla z ruky a D´Geris jen řekl: ,,Já ti to říkal Johne, ale ty jsi si myslel, že jsem se za těch 5 let od tebe nic nenaučil? Moc se pleteš a jak koukám tak už se asi víckrát nespleteš.´´ Vytáhl Johnovi dýku z krku a vzal mu hůlku se slovy, že se bude hodit. Naposledy se rozhlédl po místnosti a pohledem sklouzl k stále krvácejícímu Johnovi na zemi. ,,Odpočívej v pokoji Johne, ty jsi umřel rychle, ale ještě celkem humálně, asi si o mě moc věcí nečetl... tvoje chyba, třeba by jsi ještě žil´´ s těmito slovy se otočil, přitáhl si kapuci více do obličeje a šel do větrného počasí venku.

Deštivé počasí se táhlo celý týden a dopadlo i na sídlo jednoho kouzelnického rodu.

Na zemi seděl menší chlapec se ztrápeným obličejem a četl si zrovna jednu tlustou knížku. lobouk na hlavě měl ošoupaný a bylo na něm vydět, že je to klobouk starý a používaný. Chlapec si zaujatě četl knížku a ani si nevšiml, že oheň v krbu kousek od něj zaplál. Z ohně se vynořila hlava a rozhlížela se kolem. Všimla si chlapce a zmizela. Po chvilce z krbu vystoupil vyšší muž s kapucí přes hlavu a podíval se na malého kluka, tiše došel až za něj a pronesl: ,,Ahoj Alamare, máme toho ještě hodně dohánět...´´ malý kluk se otočil a se zděšením se podíval do mužových rysů v obličeji. ,,T..to n..ne ....´´ a se strachem v očích pozoroval D´Gerise, jak vytáhl hůlku....